Příběhy

Hlavně neházet flintu do žita!

U autobusu v Kokšíně, kousek od vodního hradu Švihov, na mne čeká drobná, na krátko ostříhaná paní v gumovkách, s bílým střapatým pejskem. Na procházku, jak jsme se původně domlouvaly, spolu nepůjdeme, protože je velké mokro a já ty vhodné boty nemám. Míříme tedy do domku za potokem, přes zahrádku, kterou párkrát v uplynulých létech spláchla velká voda z nedalekého potoka. Až k prahu vystoupala a zanechala za sebou spoušť. To však nebylo zdaleka největší trápení, které paní Danu  Šustrovou potkalo.

Přečtěte si celý příběh

Rád bych kvůli novým dárcům jel na Moravu i na Slovensko…

… říká Dan Malý, který žije díky dárci kostní dřeně

Chudenice jsou malé městečko v půvabném podhůří Šumavy. Ať z něj vyjdete na kteroukoli světovou stranu, čeká vás hezká procházka. A ty si Dan Malý se svou psí holkou Bettynkou užívá. V únoru 1999 a následujících měsících však měl doslova namále.

Přečtěte si celý příběh

Moje máma je hrdinka!

Jednou z oceněných dárkyní, která v roce 2011 věnovala svou kostní dřeň pacientovi, s nímž měla velký počet shodných znaků, byla i Jana Kosinová z Nejdku.

Přečtěte si celý příběh

O Kačence a její velké rodině

Kačenka je veselá, tmavovlasá holčička s čokoládovýma očima. Chodí do třetí třídy. Hezky kreslí a moc ráda zpívá a tancuje. „No nedivte se, že si pořád zpívá, vždyť má moji krev!“, říká Ivana Oblištilová z Mariánských Lázní, která dřív zpívala v plzeňské opeře. Kdyby jí před takřka deseti lety nebylo, měl by Kačenčin příběh pravděpodobně smutný konec.

Přečtěte si celý příběh

Díky Tobě jsem ZDRAVÁ!

Po skončení oficiální části slavnostního večera v Obecním domě 25.4.2014 si většina zúčastněných povídala při občerstvení s přáteli a známými, se kterými je spojuje snaha pomoci programu transplantací kostní dřeně. Hlavní hvězdy večera, pacientka Petra Mauerová se svým dárcem Jaroslavem Henzlem, si sedli i s Petřinou dcerkou Vendulkou a svými partnery do koutku ve vedlejším sále. Měli si toho tolik co povídat!

Přečtěte si celý příběh

Paní Dáša oslaví šesté narozeniny

Rodinný dům ve Veřechově u Horažďovic je z jedné strany obklopený pečlivě udržovanou zahrádkou. Na dvorku se prohání neposedná bíglice Bára. Za okny v prvním poschodí kvetou vznešené orchideje. (Květiny má paní domu moc ráda.) Z kuchyně voní krůtí pečínka se zelím. Za chvíli se přiženou domů kluci a hned se na ni vrhnou. U mámy chutná! Mohlo to být ale všechno jinak.

Přečtěte si celý příběh

Žít se má naplno

Když jsme si domlouvali schůzku, Petra Aubrechta především zajímalo, jak dlouho bude náš rozhovor trvat. Protože on má spoustu práce. Domluvili jsme se na půl hodině, nakonec jsme vyhrazený čas zdvojnásobili, protože jsme si měli celou dobu co povídat.

Přečtěte si celý příběh

Nejdůležitější je NADĚJE

Drobná blondýnka s velkýma dychtivýma modrýma očima. To je Laďka Eichenmannová, spolupracovnice Nadace pro trasplantace kostní dřeně. Těžko uvěřit, že jako mladá dívčina hrála za Kladno ženskou hokejovou ligu. Ta dychtivá snaha vítězit jí však zůstala i v době její nemoci, stejně tak jako v současnosti, kdy se svými atraktivními projekty snaží získat co nejvíc dárců kostní dřeně a potřebných financí na program trasplantací.

Přečtěte si celý příběh

Jsem spokojený, říká Hynek Sladký

Všední dny Ing. Hynka Sladkého, MBA, jsou hodně plné. Jako starosta obce Kyšice na severním Plzeňsku má starostí až nad hlavu. Zvlášť teď, když se právě u Kyšic chystá výstavba největšího železničního tunelu v Čechách.

Přečtěte si celý příběh

Šance pro dva životy

23-leté Veronice zjistili lékaři v roce 2007 těžký krvetvorný útlum. Situace v takových případech je vždycky nejistá, ve Verčině případě však o to horší, že byla v tu dobu těhotná. Namísto těšení se na první miminko a chystání výbavičky přichází nemocnice, nepříjemné zákroky, léky, transfúze, bolest....  Nakonec předčasný porod císařským řezem a zahájení léčby na sterilní jednotce intenzivní péče v Hradci Králové. 

Přečtěte si celý příběh

Může se to stát i vám

Představte si to. Žijete úplně normálním, běžným a klidem protkaným životem. Užíváte mládí, několikrát týdně potěšíte tělo aktivním sportem, radujete se ze života, máte chuť poznávat vše nové a celkem nic vás netrápí. Životem se zkrátka bavíte a s radostí vyhlížíte každý nový den. Od narození jste prakticky nemarodili, běžné stonání nestojí za řeč. Vyznáváte zdravý životní styl, takže na nebezpečné nemoci, o nichž slýcháte jen vzdáleně, ani pomyšlení. Vlastně ani příbuzné nikdy nic takového naštěstí nepotkalo...

Přečtěte si celý příběh

A zase bude líp...

V září 2007 se mnou přišli všichni, které mám moc ráda, oslavit mé čtyřicáté šesté narozeniny a popřát hodně zdraví. Byla jsem v té době opravdu šťastná. Mým životem byl krásný domov, milující a úspěšný manžel Vašek, velmi hodný syn se svou milou přítelkyní a moji zlatí rodiče. V těchto dnech nám dělal radost i prvorozený vnouček, kterému už byly čtyři měsíce a začínal se na nás smát.

Přečtěte si celý příběh

Ahoj strejdo,

za pár dní mi bude šest let. Tak ráda bych Ti napsala pár řádků, ale ještě to neumím a tak Ti mí rodiče mými ústy sdělují tohle:

Narodila jsem se v krásné krajině daleko od Evropy. Když jsem se poprvé dostala do civilizace, byla jsem nadšená, jak je všude plno místa, hlavně na běhání. Rodiče říkají, že jsem dítě džungle. Žila jsem si krásně a spokojeně mezi svými krabíky, vážkami, můrami a spoustou ryb. Mám kolem sebe samá zvířátka, i tady Čechách, kde jsem musela pár let zůstat žít se svými nejbližšími – mamkou, taťkou, ségrou a bráškou.

Přečtěte si celý příběh